Obsah článků
Problémy se zuby a dásněmi se mohou ohlašovat různě: bolestí, drobným krvácením, citlivostí na horké nebo studené apod. Jedním z příznaků opravdu závažných problémů jsou potom viklavé zuby. Z viklavých zubů mohou mít radost pouze předškoláci, kteří mají díky němu naději na návštěvu zoubkové víly. V případě, že již ale mléčné zuby nějaký ten pátek nemáte, je třeba okamžitě vyrazit do nejbližší stomatologické ordinace.
Viklavé zuby nejsou normální
Viklavý zub je prakticky vždy známkou vážného problému. Za normálních okolností totiž zuby drží v čelisti velmi pevně a pohyb, který zubu jeho úložný aparát umožňuje, je jen minimální a prakticky neznatelný. I když se ale může zdát, že s takovým zubem nemůže pohnout zhola nic, opak je pravdou.
Rozkývané zuby
Viklání zubu může mít několik příčin. První z nich je samozřejmě úraz, obecně potom mechanická síla dostatečně velká na to, aby zub v jeho úložném aparátu uvolnila a rozviklala ho. Může jít o ránu vzniklou třeba při sportu či při nehodě. Další možnou příčinou poškození úložného aparátu zubu je bruxismus neboli skřípání zubů během spánku. I při něm může vznikat na zuby velký tlak, který vede až k jejich uvolnění.
Zuby a jejich uchycení mohou ale poškozovat i na první pohled nenápadné bakterie zubního plaku. Ty profitují z naší lenosti a nedůslednosti, neboť se jim daří v prostředí, ve které mají dostatek potravy (tj. zbytků té naší). Pokud tedy nebudeme věnovat pozornost hygieně ústní dutiny, pozveme bakterie na večírek i do našich úst. Výsledkem bude zánět, ať již v podobě zubního kazu nebo gingivitidy, která může přerůst v parodontitidu. Zánět pak poškodí parodontální vazy a zub se uvolní. V takovém případě už mnohdy zub ani zachránit nejde, a tak je nutné přejít k ne úplně levnému řešení, což je fixní zubní náhrada, která se implantuje do ústní dutiny metodou all on 4.
Jak řešit viklavý zub?
Jak již bylo řečeno: objevíte-li viklavý zub ve svých ústech, je třeba okamžitě navštívit zubního lékaře. Ten situaci zhodnotí – míra viklavosti se vyšetřuje pomocí tlaku prstů nebo tupou stranou nástroje – a určí další postup. Nutno podotknout, že v některých případech již zub zachránit nelze a lékaři nezbyde nic jiného, než ho vytrhnout. Vždy záleží na tom, do jakého stavu necháme parodontitidu dojít. Viklání zubu ale naznačí, že je již v poměrně pokročilé fázi.
Pokud lékař zhodnotí, že zub má ještě naději na záchranu, je vždy nutné zbavit se primární příčiny viklání. To znamená, že v případě bruxismu bude třeba okamžitě začít nosit noční chránič na zuby, v případě parodontitidy je zase nutné zbavit se bakterií. Toho docílíme pečlivým a pravidelným čištěním zubů a celé ústní dutiny. Lékař může naši snahu podpořit např. předepsáním antibiotik, antibiotických gelů apod., bez naší snahy to ale nepůjde. Stejně tak je třeba se vyvarovat přílišného tlaku na viklavé zuby. V případě, že se lékaři spolu s námi nepodaří zub zachránit, přijde na řadu poslední možnost, kterou je fixní nebo snímací zubní náhrada.
